TANZANIE

Káva se do Tanzánie dostala z Etiopie. Pěstuje se zde již od 16. století a je nejdůležitější exportní plodinou. O pěstování kávy se zasloužil kmen Haya, který ji používal jako stimulant. Jednalo se převážně o robustu. V průběhu německé kolonizace v 19. století, se káva začala pěstovat ve velkém s důrazem na pěstování arabiky. Po získání nezávislosti a socialistických experimentech s řízením hospodářství se produkce kávy drasticky propadla. V 90. letech 20. století se sektor opět privatizoval, což zvýšilo jeho výkonnost. V současnosti 85% produkce kávy pochází od malých farmářů.

V Tanzánii je káva hlavní exportní plodinou, ale její historie sahá až do 16. století, kdy ji přinesl kmen Haya. Ten si zachoval tradiční způsob konzumace Robusty, zatímco oblasti kolem Kilimandžára rychle přijaly moderní pěstování a dnes dominují produkci. Tanzánská káva připomíná chuťově kávu z Keni – je komplexní, ovocná a šťavnatá, často s čokoládovými či medovými podtóny.

Příběh kávy započal kmen Haya

Káva je s Tanzanskou kulturou dlouhodobě spjata, introdukovaná byla z Etiopie kmenem Haya již v 16. století. Díky tomuto původu se jí i zde říkalo Haya Coffee, či amwani, a oproti ostatním kulturám se zde z ní nepřipravoval horký nápoj, ale třešně se po převaření ve vodě žvýkaly či vykuřovaly. Když se stala Tanzanie (tehdy Tanganyika) koloniálním státem Německa, s rokem 1911 došlo k nařízení intenzivního vysazování a pěstování Arabiky právě v regionu Bukoba, kde lid Haya žil.

Kmen Haya odmítal kávu pěstovat

Kmenu Haya se ale tento přístup nucené produkce nelíbil, jelikož Německo přistupovalo ke kávě úplně jinak, než bylo u nich zvykem, v severním regionu Bukoba tak byl nástup pěstování kávy mnohem pomalejší než v ostatních regionech Tanzánie, kde kávu tolik neznali. Oproti tomu, kmen Chagga žijící na úpatí Kilimandžára se do pěstování pustil poměrně ochotně a se zrušením otrokářství v roce 1922 úplně obrátil zemědělství ve prospěch pěstování kávy.

Protestní ničení kávovníků

Po První světové válce připadla Tanzánie Británii, která – stejně jako v ostatních svých koloniálních státech - začala velmi intenzivně tlačit na rozvoj kávového průmyslu. Vyhlášení kampaně za vysázení deseti milionů semenáčků v Bukoba regionu vedlo k opětovnému odmítání lidem Haya, který eskaloval i v protestní ničení stromků a jejich hromadné vytrhávání ze země. V ostatních regionech ale produkce rostla, a to až do vyhlášení nezávislosti v roce 1961 - nově nastolená vláda se sice na produkci kávy silně zaměřila a zadala si cíl během dalších deseti let produkci zdvojnásobit, bohužel se jí to nepodařilo kvůli pomalému růstu průmyslu, prudce rostoucí inflaci a upadající ekonomice.

Povolení k přímému obchodu

Na začátku devadesátých let 20. století vláda udělala skvělý krok vpřed zavedením nových reforem povolující přímý obchod namísto povinného prodeje přes State Coffee Marketing Board, což mnoha producentům uvolnilo ruce a značně ušetřilo práci i peníze. Před přelomem milénia byla bohužel většina kávoníků severních regionů zdecimována epidemií tzv. chřadnutí (Coffee Wilt Disease), producenti se ale k toho postupně oklepali a dnes již opět disponují silným vývozem.

Lídrem v produkci je Kilimandžáro

Není k podivu, že se pěstování v regionu Bukoba nikdy výrazně nerozvinulo, i dnes je většina místních kávovníků odrůdy rozšířenější Robusty a produkce není vysoká. Lídrem v pěstování vždy byl a stále je region Kilimandžáro, ve kterém i vznikla první kooperace Kilimanjaro Native Planters’ Association (KNPA) v roce 1925, což umožnilo mimo jiné i přímý obchod s Londýnem, což byl nedocenitelný posun před. ... ale rozvíjí se i jiné regiony

Region Kilimandžáro měl díky svému prvenství v pěstování Arabiky dostatek času na to si vybudovat infrastrukturu i zaslouženou reputaci, je ale pravdou, že si tento časový náskok začíná vybírat svou daň, jelikož kávovníky už začínají být staré a výnosy proto nízké. V jiných oblastech Tanzánie nyní začínají vystrkovat růžky jiné regiony, které sice zatím postrádají dostatečnou infrastrukturu pro velkou produkci, ale překvapují svým potenciálem tvorby velmi chuťově zajímavých káv. Mezi regiony, které se v poslední v době začaly zabývat pěstováním kávovníků se řadí jižní Ruvuma sousedící s Mozambikem a severozápadní Kigoma hraničící s Burundi. Zajímavé kávy pocházejí i z regionu Arusha sousedícího s Kilimandžárem, který obklopuje spící vulkán Meru propůjčující zdejším farmám vulkanickou půdu. Robusta je rozšířená v již zmíněném severním regionu Bukoba a také regionu Tarime, oba ležící na opačných březích Viktoriina jezera.