THAJSKO

Kávová historie této země je krátká, ale o to dynamičtější. Pěstování kávovníků zavedl až král v 70. letech 20. století jako alternativu k ilegálním plodinám a dnes Thajsko patří mezi nejrychleji rostoucí kávové producenty. Mladí farmáři s experimentálním přístupem posouvají thajskou kávu dál – a my můžeme jen sledovat (a ochutnávat), kam až to dotáhnou.

Thajsko, dříve pojmenované Siam, je jedinou zemí jihovýchodní Asie, která se vyhnula koloniální vládě. Díky tomu se za jeho hranice dostala káva až relativně pozdě, u ostatních zemí svrchovaná vláda vždy intenzivně podporovala její pěstování. Tehdejší král Bhumibol Adulyadej inicioval v roce 1970 rozvoj několika projektů na podporu vzniku pěstování kávy s cílem dát místním možnost výdělku, který by nepramenil z pěstování opia, které zde tehdy bylo velmi rozšířené. Takových iniciativ vzniklo v Asii více, v Thajsku se ale uchytily s nejvyšší úspěšností. Hned od roku 1976 se Thajsko pustilo do exportu a jeho produkce velmi rychle vzrostla pasující jej dnes na 25. místo celkového vývozu a 10. místo vývozu Robusty na světě.

Ideální podmínky pro Robustu

Celých 99 % exportované kávy zastupuje Robusta. Ta je pěstovaná v jižní části země, zvláště v provinciích Chumphon, Surat Thani, Nakhon Si Thammarat, Krabi, Pahn Nga a Ranong, které nalezneme v jižním výběžku země na Majalském poloostrově. Podmínky jsou tu pro ni ideální, a proto ochotně přináší zemědělcům velké sklizně. Jedna čtvrtina z vyprodukované kávy zůstává pro lokální konzumaci, v naprostě většině upravená jako instantní. Thajsko má druhý nejdražší světový tarif na import kávy, proto zde jen málokdy lze najít kávu z jiných států, v posledních letech ovšem s příchodem výběrových kaváren i na scénu Bangkoku se i tato situace začíná měnit.

Thajská Arabika

Arabiku nalezneme na severu, kde nalézá dostatečnou nadmořskou výšku, u hranice s Barmou a Laosem, tedy v místě nazývané Zlatý trojúhelník. Mnoho farem již naskočilo na vlak výběrové kávy a upřeli svou pozornost na zvyšování kvality jejich produktu. Přírodní podmínky jsou zde poměrně příznivé a půda výživná, farmáři sami říkají, že terroir je to vděčný, byť se nesmí spoléhat jen na něj – pozornost při zpracování je zde velmi důležitá, aby výsledná káva měla co nabídnout. Thajci se k pěstování výběrové kávy staví velmi odhodlaně a mílovými kroky zlepšují a inovují své postupy. Navíc je zde velmi dobře rozšířené povědomí o udržitelném a organickém pěstování, což jim zaručí jistotu dlouhodobého využívání půdy bez jejího poškození či vyčerpání.

„Sladkost je nová acidita“

Na farmě Indoi se ale snaží experimentovat i s jinými metodami než promytou (washed), která je oblíbená pro svůj čistý a nezkreslený chuťový profil. Na svých zrnkách si hrají hlavně se suchou (naturální) a honey metodou, pro jejich kouzelnou schopnost vytvořit sladký chuťový profil.

Suché zpracování vyžaduje extra péči

Suchá metoda zpracování kávových zrnek je jinak pro místní podmínky ošemetnou záležitostí, jelikož zde prší i v průběhu suché sezóny a sušící se třešně jsou tak vystaveny vyšší vlhkosti vzduchu podporující vznik hnilob či plísní. Farmářům se ale v poslední době daří tyto překážky překonávat a jsou schopni vytvářet velmi zajímavé šálky. Díky jejich odhodlání a inovacím vytvářejí kávu, která je nejen bez vad, ale nabízí i nádherný a unikátní chuťový profil, oceňovaný mnoha milovníky kávy po celém světě.